Základy jógy

"Díky józe je snadné zůstat zdráv" 

Jóga představuje jeden ze systémů indické filosofie a praxe, její vznik můžeme datovat zhruba čtyři tisíce let před naším letopočtem. Jóga jako filosofie předchází fyzickému cvičení, které se rozvinulo až později, jako prostředek dosažení soustředění mysli a jednoty těla a duše. V dnešní době je pojem jóga vnímán především jako cesta k fyzickému a psychickému zdraví. Existuje několik forem a cest jógy, některé jsou více zaměřeny filosoficky, některé více na práci s tělem.

První příručka o józe byla sepsána asi před dvěma tisíci a pěti sty lety, její název je Jógasútra a autorem je Patandžálí. V textu autor popsal jógu v doslovném překladu jako "zastavení pohybu mysli" což můžeme přeložit jako zklidnění mysli. Samotný název jóga vychází ze sanskrtského slova juj, které lze přeložit jako sjednocení, splynutí, spojení. Tyto výrazy vyjadřují cíl jógy, kterým je nalezení rovnováhy, uvedení sebe sama do stavu harmonie. Pravidelné praktikování jógy přináší užitek pro fyzické, duševní i duchovní stránky člověka. Už jen pohyb v pohyblivém, pružném a uvolněném těle působí velmi příznivě na tělo i mysl. Lidé, kteří pravidelně praktikují jógu, popisují pocity jako uvolněnost, klid, vyrovnanost, cítí se schopnější (Brownová, 2006).

Jóga se z Indie do západního světa začala dostávat v 19. století, kdy první badatelé, cestovatelé a vzdělanci začali studovat a překládat staré jogistické texty. Po roce 1900 první známí jógíni začali cestovat a usazovat se na západě. Jóga brzy získala vliv v moderním světě, když přiblížila ásany, dýchání a ostatní techniky přitažlivě pro západní myšlení. Po druhé světové válce začalo do Indie cestovat mnoho lidí ze západu studovat jógu (Bittlestonová, 2003).

Paramhans svámí Mahéšvaránanda, autor a zakladatel u nás asi nejrozšířenějšího jógového systému Jóga v denním životě označuje jógou nauku o těle, mysli, vědomí a duši. O fyzickém zdraví hovoří jako o jednom z nejdůležitějších základů života. Pro zachování nebo obnovení fyzického i psychického zdraví používá jóga tělesná cvičení (ásany), dechová cvičení (pránajámu), očistné techniky (krije) a relaxační techniky (jóganidru) (Mahéšvaránanda, 2006).

Podle jógy je příčinou každé nemoci i stárnutí fyzické a psychické znečištění organismu. Zdraví je přirozeným stavem a právem člověka, zdrojem nemocí je neznalost a překračování přírodních zákonů (Lysebeth, 1984). "Cvičení jógy, jejích celostních cviků pro tělo, duši a ducha, nabízí vynikající možnosti samoléčení a transformace" (Rittiger, 2012, s. 184).

Vliv jógových cvičení na psychiku vychází z předpokladu, že stav našeho těla a psychiky je velmi provázaný; oslabené tělo neblaze ovlivňuje i naše myšlenky a pocity, naopak jsou-li různé tělesné oblasti silné a pružné, projeví se to pozitivně na kvalitě našich myšlenek a pocitů. Proto můžeme prací na svém fyzickém těle, zejména s pomocí vědomého dýchání, působit na své myšlenky a pocity. Silné a pohyblivé tělo přináší člověku i psychický pocit síly a pohyblivosti, např. silné nohy jsou známkou toho, že pevně stojíme ve svém životě a taky hodně "ustojíme", silné paže vyjadřují vůli k jednání a schopnost se ubránit. Rovnovážné a balanční cviky přinášejí vyváženost do našeho života (Hirschi, 2007).

Největším přínosem jógy je tedy obnovení fyzického i psychického zdraví. Praktikující jedinec se učí nejdříve ovládat své tělo, potom svou mysl a emoce. Výsledkem je dokonale zdravé a pružné tělo a duševní klid, harmonie a pocit štěstí, nezávislý na vnějších okolnostech. Lidé praktikující jógu se stávají vyrovnanější, méně negativně se jich dotýkají životní zklamání, nepostihuje je tolik úzkost, strach a jiné negativní emoce, v prožívání štěstí jsou méně závislí na vnějších faktorech jako bohatství nebo úspěch. Konečným cílem je dosažení stavu samádhi, neboli osvícení - jednoty s univerzálním vědomím (Bittlestonová, 2003).

Jóga jako systém je však ještě širší. Kromě praktikování ásan, pránájámy, relaxačních a meditačních technik, očistných technik, zásad správné výživy (přírodní a vegetariánské) zahrnuje i mnoho dalších předpisů, týkajících se morálních hodnot, zásad chování vůči sobě i ostatním. Tyto předpisy můžeme přirovnat křesťanskému desateru, zahrnují např. vlídné chování ke všemu živému, nenásilí, pravdivost, poctivost, odpoutání se od smyslových tužeb a touhy po vlastnění a čistotu v myšlenkách i v jednání (Matoušek, 1999).

Zdroje:

BITTLESTONOVÁ, J., Tajemství jógy. Praha: Svojtka, 2003

BROWNOVÁ, Ch., Jóga od A do Z, Podrobný průvodce pozicemi a cviky. Praha: Metafora, 2006

HIRSCHI, G., Duchovní síla jógy. Olomouc: Fontána, 2007 

LYSEBETH, A., Jóga. Praha: Olympia, 1984

MAHÉŠVARÁNANDA, P., S. Systém "Jóga v denním životě". Praha: Mladá Fronta. 2006

MATOUŠEK, O., Potřebujete psychoterapii? Praha: Portál. 1999