Pránájáma

"Dechová cvičení pránájámy přinášejí kyslík a energii každé buňce, pročišťují organismus spalováním zbytků, vypuzují toxiny, přičemž uvolnění celého těla pomáhá zachovat celistvost nervového systému, obrňuje proti neurózám a zbavuje člověka nespavosti" (Lysebeth, 1984).

Prána je pojem označující dle indické filozofie základní energii v celém vesmíru, energii, která tvoří život. Je to základní energie, která neustále proudí naším tělem a udržuje ho živé a zdravé. Pránu můžeme vstřebávat z potravy, vody, slunce a jiných přírodních zdrojů, ale nejsnadněji prostřednictvím dýchání (Rodrigues, 2014). Naučíme-li se dýchat pomalu, hluboce a vědomě, pak životodárnou energii dokážeme lépe zužitkovat. Výsledkem bude snížení vnitřního napětí, klidná mysl a rozšířený náhled na vše, co se v nás a kolem nás děje (Khalsa, 2003).

Pránájáma neboli ovládání dechu, jinými slovy: dýchání, které ovlivňujeme vůlí, je neodmyslitelnou součástí jógové praxe. Dýchání je základním životním faktorem. Bez jídla jsme schopni přežít několik týdnů, bez vody několik dnů, ale bez možnosti dýchat jen několik minut (Mahéšvaránanda, 2006). I tak může po velmi krátké době, kdy tělo zůstane bez přísunu kyslíku, dojít v organismu k nevratným změnám. Každá naše buňka je závislá na zásobování kyslíkem prostřednictvím krve. Ten získává při nádechu okysličením krve v plicních sklípcích. Pokud v krvi koluje málo kyslíku, životnost buněk se snižuje. Dýchání navíc pozitivně ovlivňuje pH organismu a tím přispívá k jeho obranyschopnosti. "Kvalitní dýchání poskytuje sílu a klid našemu tělu, našemu duchu i naší duši (mysli)" (Hirshi, 2007).

Další funkcí dýchání je odvod CO2 a zplodin metabolismu buněk při výdechu. Na kvalitě výdechu tedy závisí kvalita čištění organismu a jeho imunizace.

"Veškeré organické či funkční poruchy, způsobující stav nemoci, jsou ovlivnitelné, ne-li vyléčitelné, vědomým dýcháním. Uvědomělé dýchání je nejvýznamnějším prostředkem, který máme k dispozici, pro zvýšení obranyschopnosti organismu." (Peschier, in Lysebeth, 1984).

Dýchání je v naší kultuře věnováno velmi málo pozornosti, ačkoli má na náš zdravotní i psychický stav velký vliv. Dýchání je velmi úzce spojeno s emočním stavem. Pokud se něčeho bojíme, zrychlí se náš srdeční tep a dech začne být povrchní, zrychlený a nepravidelný.

Velké procento lidí v dnešní době nedýchá dostatečně. Vlivem každodenního stresu, napětí a negativních emocí se dýchání stává povrchním, trhaným a uspěchaným. Bránice, hlavní dýchací sval, se tak do dýchání zapojuje velmi málo a nevyužívá se plná kapacita plic. U žen kvalitu dýchání ovlivňuje také oblečení, těsné podprsenky neumožňují rozpínání hrudního koše, kalhoty a sukně stažené v pase, spolu se snahou vypadat štíhleji, úplně znemožňují břišní dýchání, které zprostředkovává právě bránice. Postupně se překážky v dýchání vytvářejí i v těle v podobě nepružných svalů a také problémů s různými orgány v břišní dutině, které tam vytvářejí trvalé napětí. Všechny tyto faktory postupně snižují vitální kapacitu plic, to je množství vzduchu, které mohou plíce obsáhnout. Cílem pránájámy je začít opět kvalitně dýchat a postupně zvyšovat tuto kapacitu.

Podle jógínské tradice ovlivňuje délka dechu délku života. To můžeme vypozorovat i v přírodě; zvířata, která mají pomalou dechovou frekvenci, žijí déle, než druhy, které dýchají rychleji. Když tedy zpomalíme dýchání, prodloužíme nádech i výdech, získáme mnohem více kyslíku pro naše buňky, odvedeme z těla více toxinů a zplodin a ještě si prodloužíme délku života. Navíc zpomalování dechu harmonizuje nervový systém, snižuje stresové hodnoty, což nám umožňuje se uvolnit a více prožívat (Fraserová, 2005). "Ano, dýchat znamená žít. Dýchat pomalu znamená žít dlouho a v dobrém zdraví" (Lysebeth, 1984).

Dýchání začíná podle jógy výdechem, kvalitní a úplný výdech je podmínkou kvalitního nádechu, neboť nelze naplnit nádobu, pokud nebyla předtím vyprázdněna. Vzduch po nádechu se totiž vždy smíchá se vzduchem, který v plicích zbyl a tato směs tvoří vzduch, který skutečně dýcháme (Lysebeth, 1984).

Základním účelem pránájámy je přivést do těla životní sílu - pránu. Jóga rozlišuje tři typy dýchání: břišní, žeberní a podklíčkové, úplné jógové dýchání kombinuje všechny tyto tři způsoby a představuje ideální dýchání. Při tomto způsobu se využívá plné kapacity plic, navíc při pohybu bránice dochází k masáži celé břišní dutiny a přispívá k dobrému fungování všech orgánů v břišní dutině uložených. Bránice funguje jako píst, díky kterému dolní část plic nasává žilní krev, do které je uvolněno CO2, urychluje se krevní oběh a srdce je dobře zásobeno krví. Celé dýchání by mělo být hluboké, pomalé, tiché a nenucené.

Pránájáma se rozděluje na čtyři fáze. První je nádech (púraka), druhou zadržení dechu po nádechu (kumbhaka), třetí výdech (réčaka) a čtvrtou zadržení dechu po výdechu (abaja kumbhaka). Nádech přináší energii, sílu a vitalitu, zadržení dechu umožňuje, aby tato energie proudila do všech částí těla a výdech má čistící a zklidňující účinek. K největší výměně plynů, tedy kyslíku do krve a kysličníku uhličitého zpět do vzduchu v plicních sklípcích, dochází v případě, že vzduch zůstane deset až dvacet vteřin v plicních sklípcích, tedy při zádrži dechu na deset až dvacet vteřin. Při zádrži se navíc dostávají do činnosti i plicní sklípky, které obvykle nejsou aktivní, a tím se zvětšuje plocha, ve které dochází k výměně (Lysebeth, 1984).

Jóga zahrnuje velké množství dechových technik, lišících se různou hloubkou, délkou nebo rytmem. Některé techniky pracují s délkou jednotlivých fází dechu a tím ovlivňují jeho účinek na organismus, mohou např. posílit tělo, zlepšit soustředění, ulevit od bolesti, vyčistit mysl, ulevit od úzkosti nebo navodit stav relaxace.

Bhastrika (kovářský měch) se používá k aktivování individuální energie. Nádech i výdech se provádí nosem se zavřenými ústy, přičemž obě fáze jsou velmi rychlé a dynamické, vzduch je násilně vtahován do a z plic, aktivnější je výdech, při kterém silně vtahujeme břicho dovnitř. Při tomto dýchání dochází navíc k silné masáži břišních orgánů včetně vaječníků, k posilování všech vrstev břišních svalů a k očistě celé dýchací soustavy, krve a všech buněk. "Dochází k rozdmýchávání "plamene žaludečního ohně" a spalování ápany (nahromaděného odpadu) v tlustém střevě" (Brownová, 2006). Výzkumy prokázaly, že zvýšeně zásobuje mozek kyslíkem a tím omlazuje mozkové neurony (Khalsa, 2003). V hormonální jógové terapie se tohoto dechu využívá k aktivaci individuální energie a k masáži a stimulaci vaječníků.

Udždžájí (vítězný dech) je dechová technika, při které klademe při nádechu i výdechu odpor proudícímu vzduchu stažením hrdelních svalů v oblasti hlasivkové štěrbiny. V důsledku toho dýchání vydává tichý zvuk podobný šumění moře nebo dechu ve spánku. Tento dech stimuluje štítnou žlázu, zklidňuje nervový systém, zvyšuje schopnost koncentrace a dodává energii. Snižuje vysoký krevní tlak a zbavuje tělo toxických látek. Dokáže rozpustit negativní myšlenky, smutek a deprese (Mahéšvaránanda, 2006). V hormonální jógové terapii se mimo jiné využívá jeho schopnosti stimulovat štítnou žlázu.

Sukha Púrvaka (nádí šodhahana - střídavý dech) je dechová technika, která slouží zejména k pročištění nádís, energetických kanálků, kterými proudí v těle energie. Podle jógy nejdříve dojde k poruše proudění v nádís, tedy na energetické úrovni, až poté se porucha přenese na prožívání, tedy psychickou úroveň a následně i úroveň fyzickou ve formě fyzické nemoci. Pravidelné čištění energetických kanálků v těle je tedy největší prevencí před všemi psychickými i fyzickými poruchami organismu. Tato pránájáma pročišťuje dýchací systém a krev, harmonizuje nervový systém, pomáhá proti nervozitě a zmírňuje bolesti hlavy (Mahéšvaránanda, 2006). Mimořádný užitek přináší, potřebujeme-li se koncentrovat, neboť zvyšuje soustředění a přináší pocit vyrovnanosti (Brownová, 2006). Jeho zklidňujících schopností je využíváno v hormonální jógové terapii. Nádís, energetické kanálky v těle, jsou podobné nervovým kanálkům a jejich prostřednictvím proudí v našem těle životní síla - prána. Hlavní nádí v těle jsou tři: sušumna, která probíhá míchou, ida, která má negativní (ženskou) polaritu a pingala, která má pozitivní (mužskou) polaritu.

Zdroje:

BITTLESTONOVÁ, J., Tajemství jógy. Praha: Svojtka, 2003

BROWNOVÁ, Ch., Jóga od A do Z, Podrobný průvodce pozicemi a cviky. Praha: Metafora, 2006 

KHALSA, Š. K., Kundaliníjóga: Harmonie těla a duše. Praha: Euromedia, 2003 

LYSEBETH, A., Jóga. Praha: Olympia, 1984

MAHÉŠVARÁNANDA, P., S. Systém "Jóga v denním životě". Praha: Mladá Fronta. 2006