Ásána
"Jóga dává zdraví a dlouhověkost svými ásanami, které vracejí pružnost páteři, skutečné životní ose, uklidňují předrážděné nervy, uvolňují svaly, oživují orgány a nervová centra" (Lysebeth, 1984).
Pojem ásana pochází ze sanskrtu, jednoho z nejstarších jazyků, dodnes v Indii využívaných, a označuje tělesnou pozici. Pojem ásana znamená nejen zaujmout tuto pozici, ale také vydržet v ní delší čas bez úsilí a cítit se v ní příjemně a pohodlně.
Ásana se skládá ze složky dynamické (přesun těla do a z pozice) a složky statické (setrvání v pozici). Pro to, aby ásany byly účinné, a aby nedošlo k poranění, je potřeba při cvičení dodržovat určité zásady. Do pozice je potřeba se dostávat plynulým uvědomělým pohybem v souladu s dechem, až do pocitu protažených svalů. Pomalý pohyb nám umožní zastavení na hranici bolesti. Dobrou pomocí je představit si konečnou pozici nejdříve v mysli. V konečné pozici je potřeba dosáhnout stavu klidu a relaxace a vydržet v ní delší dobu. Právě setrvání v pozici umožňuje, aby se dostavily účinky ásany, jako postupné protažení svalů, šlach a kloubů, prokrvení nebo odkrvení svalů a orgánů, psychická relaxace, přímý nebo reflexní účinek na orgány. Výdrž se však může u jednotlivých ásan velmi lišit. U pozic, ve kterých je možná hluboká relaxace, můžeme setrvat daleko déle než v pozicích, ve kterých jsou nutné silné kontrakce svalů. Dalšími důležitými aspekty při provádění pozic jsou: klidné, pravidelné a vědomé dýchání a soustředění mysli na pocity, které ásana vyvolává, na dech, popř. na stimulovanou část těla (Votava, 1988).
Ásany působí na svaly, šlachy, klouby, dech, oběhový, lymfatický a nervový systém, také na všechny orgány a žlázy s vnitřní sekrecí. Jsou to psychosomatická cvičení, ovlivňují také mysl a psychiku. Harmonizují nervový systém a tím zklidňují psychický stav (Mahéšvaránanda, 2006).
Významnou roli hraje u provádění ásan i způsob dýchání. Pokud sladíme pohyb s dýcháním, můžeme pomocí dechu pracovat se svalovým napětím a více se v pozici uvolnit, čímž zvyšujeme účinky ásany na organismus. Můžeme říct, že důležitější než počet opakování cviků je kvalita a hloubka provedení.
Zdroje:
LYSEBETH, A., Jóga. Praha: Olympia, 1984
MAHÉŠVARÁNANDA, P., S. Systém "Jóga v denním životě". Praha: Mladá Fronta. 2006
VOTAVA, J., a kol., Jóga očima lékařů. Praha: Avicenum, 1988